Babička Máňa

19. únor 2017 | 14.07 |

            Babička Máňa

Před sametovou revolucí chybělo na našem trhu snad všechno. Stáli jsme fronty na ovoce, prací prášky, toaletní papír, na televize, na pračky a také na kola.

   Moji známí bydleli na sídlišti ve třípokojovém bytě se synem a babičkou Máňou. S Máňou se opravdu nenudili. Tak například, babička se jednoho dne rozhodla, že by chtěla kolo a jak už jsem zmínila, na trhu se objevovalo jen sporadicky.

"Maminko, když si kolo tolik přejete, my vám ho rádi koupíme. Ale budete si muset sama frontu u prodejny vystát, protože my ráno musíme do práce," řekla jí snacha. Babička souhlasila a těšila se, že už bude druhý den sama na kole jezdit.

   A tak milou Máňu ve dvě hodiny ráno přivezli před prodejnu s jízdními koly a postavili jí židličku mezi ostatní čekající zákazníky a odjeli. Babička vybavená termoskou horkého čaje a teplou dekou, byla rozhodnutá mít vlastní kolo za každou cenu.

  Druhý den, když se moji známí vrátili z práce, nevěřili svým očím! Před domem stála Máňa s rukama na řídítkách kola značka Ukrajina..."Proboha maminko, co jste to koupila? VždytĄ tuhle hrůzu mají všude! To jste nemusela ponocovat ve frontě!" Zlobil se syn i snacha.

Ale Máňa jim povídá: "No jo, taky jsem chtěla jiné kolo, ale ráno, když otevřeli obchod, tak nám řekli, že přivezli jen 5 kol a já jsem byla až šestá! Tak jsem koupila tohle, přece bych nešla domů s prázdnou..."

   Nadšení z nového kola babičce Máně ale dlouho nevydrželo. Jednoho krásného dne se v bytě u známých rozezněl zvonek a v domácím telefonu se ozval neznámý hlas : "Dobrý den, přijde si, prosím, dolů pro vaši babičku, našli jsme ji v příkopu u cesty. Nelekejte se, je až na nějakou tu modřinu v pohodě. Bohužel, jen to kolo dopadlo hůř ....

                                                                                                                B.V.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře