Vzdělávání dětí s poruchami učení

7. březen 2017 | 07.05 |

Co jsou poruchy chování a jak se projevují? Porucha chování je problematika úzce spojená se sociálním prostředím, ve kterém se dítě pohybuje

Tendence narušovat pravidla neadekvátním způsobem – opakující se agresivní a vzdorovité chování, které překračuje běžné "zlobení" pro daný věk. U jedince se vyskytuje přibližně po dobu šesti měsíců v pravidelných intervalech. Nadměrné rvačky, agresivita, až krutost vůči lidem a zvířatům, destrukce majetku, zakládání požárů a krádeže. To jsou signály, že je potřeba situaci pojmenovat a řešit.

Děti, kterým je diagnostikována porucha chování, chápou normy společnosti, přesto je často porušují. Nemusí se vždy jednat o specifickou poruchu chování. Můžeme se setkat s tzv. pseudoporuchami chování, kdy dítě není schopno sebekontroly a regulace pozornosti, je hyperaktivní a vyvolává negativní reakce okolí. Neustálé napomínání a kritika může u dítěte nastartovat obranný mechanismus a jeho chování se může zhoršovat. V takovém případě může dojít ke vzniku skutečné poruchy chování.

Projevy vypadající jako porucha chování mohou být "voláním" o pomoc. Dítě, které prochází stresovou nebo náročnou životní situací, nám naznačuje, že není něco v pořádku. Situací vyvolávajících zmíněné reakce může být celá řada. Např. rozvod rodičů, šikanování, týrání dětí a zneužívání.

Děti s poruchami chování jsou náchylnější k sociálně – patologickým jevům. Prognóza dobrých školních výkonů a kariérního růstu není příliš optimistická. Učitelé by měli zaměřit svoji pozornost na celý třídní kolektiv, být příkladným vzorem a vzbuzovat v dětech důvěru. Snažit se problémové děti podporovat v pozitivním chování, aby měly motivaci své chování změnit.

Dejme šanci dětem s poruchami chování, není to nezvratný stav, se kterým se nedá nic dělat. Dobré výchovné postupy a pozitivní přístupy mohou dětem pomoci a ledacos změnit!


Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře