4. duben 2025 | 07.19 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Postní doba ovšem neznamená, že by byl konec veškeré zábavy a lidé měli sedět doma. Zvláštních bylo šest neděli před Velikonocemi, které mají svá jména: první z nich je Černá neděle anebo Liščí. V některých krajích se ženy oblékaly do černých šatů, jinde v tento den děti nacházely na zahradě preclíky, které tam v noci "poztrácela" liška. Druhá postní neděle se nazývá Pražná. Připomíná tak postní jídlo zvané pražmo, které se hojně jídávalo. Kýchavá neděle je třetí v pořadí. Lidé si navzájem přáli, aby nekýchali, neboť kdysi se mělo za to, že kýcháním začíná mor. Čtvrtá neděle je Družební. Mládež se scházela na návsi a doma se pekly plněné koláče. I dnes je dobře známá předposlední postní neděle zvaná Smrtná. Právě tento den se vynáší smrtka neboli Morana za ves, kde se hází do vodních toků, popřípadě se pálí. V Moravském krasu existuje Smrtní jeskyně, kam Moranu odkládali obyvatelé Vilémovic. Další známou nedělí je Květná, kdy se slaví památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu. Světí se kočičky a peče se beránek.
Po období odříkání se se začátkem Velikonoc blíží i konec půstu. Ten vrcholí Velkým pátkem a končí Bílou sobotou, dnem před Velikonoční nedělí. Celý týden byl však ve znamení barev, po kterých byly pojmenovány jednotlivé dny. Začínalo se Modrým pondělím, dnem, kdy se nemělo příliš pracovat. Rozbité věci se měly opravit, neopravitelné vyhodit. Šedivé úterý bylo ve znamení úklidu, kdy se vymetaly pavučiny. Na Zelený čtvrtek se připomíná Ježíšova poslední večeře se svými učedníky. Název vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Není na něm tedy nic zeleného, ovšem stále se drží zvyk jíst na Zelený čtvrtek špenát. Bílá neděle je posledním dnem velikonočního týdne a její název je odvozen od barvy roucha, které v tento den naposledy nosili nově pokřtění křesťané.
S koncem půstu byl čas opět si dopřát nejrůznější pochoutky. Po období půstu přišel opět čas hojnosti. K typickým velikonočním pokrmům patří například kopřivová nádivka, mazanec z kynutého těsta nebo piškotový beránek s cukrovou či čokoládovou polevou. Na Moravě nemůže chybět velikonoční šmigrustovka, speciální polévka spojená s velikonoční koledou. Velkou sladkou pochoutkou jsou také jidáše potírané medem a smažené boží milosti obalované v cukru.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/cesko-a-velikonocni-tradice
Zpět na hlavní stranu blogu
