Sanny

23. duben 2017 | 15.36 |

Sanny

Přistěhovali se k nám noví sousedé Vitáskovi. Mladí lidé s dceruškou Simonkou a labradorem

Sannym. Psa jsme nikdy doma neměli, proto jsem se Sannym chtěla navázat dobrý vztah hned od začátku.

   Jednoho rána jsem přišla do zahrady a za nízkým živým plotem, který nás dělil od sousedního pozemku jsem psa zahlédla. "Počkej tady Sanny, přinesu ti něco dobrého!" A vrátila jsem se do domu pro zbytky kuřete od předešlého dne.

"Na, Sanny," zamávala jsem mu kostičkou před čumákem, ale to jsem neměla dělat!!! Pes nadšeně přeskočil živý plot a chňapl po dobrůtce v mé ruce. Najednou šok, protože jsem měla cizí zvíře v naší zahradě. "Co ted? Jak se psa zbavím?" Byla jsem tak zmatená, že mě nenapadlo nic lepšího, než otevřít branku na konci pozemku a milého psa vyhnat. "Co když se Sanny ztratí, nebo ho něco přejede?" Honilo se mi hlavou a cítila jsem se opravdu provinile. Ve vypjaté situaci mě napadla spásná myšlenka, zavolat Dáše, která naštěstí znala telefon na našeho souseda. "Prosím tě, dej Vitáskovi vědět, že pes běhá venku za plotem, aby si ho přišli uvázat!" Prosila jsem ji celá neštˇastná.

  Najednou jsem zahlédla pana Smutného, který se ke mně blížil na kole. " Pane Smutný, prosím vás, chytˇte toho labradora, patří novým sousedům!" Prosila jsem ho s nadějí v hlase. "Uf, to byla klika, pane Smutný, ani nevíte, jak jste mi pomohl!" Děkovala jsem neskonale štˇastná, že vše dobře dopadlo, protože Sanny už byl v bezpečí přivázaný u své boudy...

  Najednou se k mému velkému překvapení otevřelo okno a já jsem zahlédla mladou paní, která telefonovala s manželem:" Kdo ví, čí to byl pes, rozhodně nám Sanny neutekl, tedˇna něj koukám, je pořád přivázaný u boudy....."

  

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře