Čtení na každý den
Každý den si musíme hezky užít a mít radost i z maličkostí...
Znáte ochránce našich hor a skal?
31. říjen 2024 | 07.26 |
Jizerské hory a Muhu
Tajemné jméno, ještě tajemnější původ a vyhlídka nad Lázněmi Libverda: pokud jste nikdy neslyšeli o dobrém duchovi Jizerských hor jménem Muhu, pak na něj právě tady narazíte – respektive na jeho dřevěnou sochu. Lesní muž s očima jako hluboké tůně, obrostlý dubovým listím a s dlouhými prsty, zkroucenými jako větve stromů, byl stvořen z horské půdy, větru a dešťové mlhy. Domov má na kopci Muchov u Tanvaldu, ale na jeho nejznámější dřevěnou sochu narazíte na vyhlídce nad známou restaurací Obří sud. Vy i Muhu odtud dohlédnete na nejvyšší bod české strany Jizerských hor, vrch Smrk s rozhlednou. Možná budete mít štěstí a zaslechnete houkání sov – právě podle teskného "muhúúú" prý Muhu získal své jméno.
Neméně tajemná je Marzebilla, vládkyně Krušných hor. Potkáte se s ní například na Plešivci, na naučné stezce krušnohorských pověstí. Mytická stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem vytvářeli pověsti a obohacovali jimi pohádkový svět. Marzebillin příběh začíná na ztraceném zámku, který stával někde mezi Výsluním a Jelení horou. Zamilovala se do rytíře, utekla s ním z domova, ale zemřela opuštěná a v bídě. Od té doby chodí nešťastná po místech, kde zažívala radostné a slunné dny svého mládí, jako duch Krušných hor se srdcem v rukou. Podobně jako jiní ochránci hor dobrým lidem pomáhá z nesnází, ale zlým neváhá oplatit zlem: nechá je zabloudit v močálech a bažinách, sejít z cesty a navždy se ztratit. V Krušných horách k tomu má spousty skvělých míst.
Ochránce Novohradských hor na pomezí Česka a Rakouska se nazývá Hejmon či Hejmor. Trestá křivdy, pomáhá slabým a spadeno prý má zejména na pytláky – ostatně prý má za sebou minulost nepoctivého myslivce, který nyní jako strašidlo musí odčinit své hříchy. Nejčastěji se s ním setkáte v podobě přírodních živlů: bere na sebe podobu větru a bouřky, ale také zvířat. Lidské podobě se většinou vyhýbá, přesto právě takového Hejmona spatříte na návsi v Pohorské Vsi.
Jako každé správné pohoří má svého strážce a ochránce i Králický Sněžník. Pečuje o něj skřítek Stamichman, v horském resortu na Dolní Moravě můžete s dětmi navštívit Stamichmanovu štolu a projít se po Stamichmanově stezce.
Podobně trpký osud jako Fabián prožil Jan Svatoš, poslední kníže duchů Země, vzduchu, ohně a vod Loketského kraje. Jmenují se po něm Svatošské skály, skalní věže a jehly nad řekou Ohří mezi Loktem a Karlovými Vary. Nejznámější verze vypráví, že Jan Svatoš se zaslíbil vodní víle z Ohře výměnou za všechno vědění světa. Po čase ale potkal dívku, kterou si chtěl vzít za ženu. Vzdal se své nesmrtelnosti, ztratil magickou ochranu a doufal, že starý slib zlomí pomocí kouzel. Nepovedlo se, vodní víla proměnila svatební průvod právě do podoby Svatošských skal. Za sebou dnes na břehu řeky stojí Kapucín a Ministranti, Ženich s Nevěstou, Páter a Svědkové, opodál pak Muzikanti, Tchán, Tchýně a nakonec Zámek.
