Lněná semínka

Lněná semínka, ač nenápadná, skrývají v sobě obrovský potenciál pro naše zdraví. Mnoho lidí je však stále opomíjí a netuší, o jaké benefity přicházejí. Tato semínka nejsou žádnou novinkou – již staří Egypťané si je zamilovali a běžně je zařazovali do svého jídelníčku, stejně jako naši předkové. Postupem času jsme na ně však pozapomněli, ale nyní se jejich výhody opět dostávají do popředí. Lněná semínka dokážou pomoci s celou řadou zdravotních obtíží a i malá hrstka těchto semínek poskytne vašemu tělu spoustu cenných živin.

Semínka pochází z rostliny zvané len setý – ten se používá jak pro semínka, tak i pro vlákna, jež se získávají ze stonku a následně se využívají v textilním průmyslu.

Původ rostliny je v oblasti mezi Středomořím a Indií, odkud se rychle rozšířila do celého světa. Jde o jednoletou rostlinu, která dorůstá výšky kolem jednoho metru a typické jsou pro ni krásné modré květy. Jiné typy lnu mohou mít ovšem i odlišné zbarvení květů. Semínka poskytuje v tobolkách.

Nepatří mezi rostliny, které se obvykle pěstují na zahradě. Přesto si můžete len poměrně snadno vypěstovat, stačí ho zasít do lehce kyselé půdy, a to nejlépe v březnu nebo dubnu. Můžete ho zasít i na přelomu léta a podzimu, ale sklízet budete až další rok. Rostlina je připravena ke sklizni zhruba po pěti měsících.

Na trhu pořídíte hnědý a zlatý len, oba mají prakticky totožné výživové hodnoty. Jelikož jsou semínka tvrdší, tělo má problém s jejich trávením. Měla by se buď více kousat, umlít, nebo podrtit, abychom z nich mohli získat důležité živiny. Po rozdrcení je potřeba semínka rychle zužitkovat, jinak vám budou žluknout, protože obsahují mnoho oleje.

Tato semínka mají příjemnou oříškovou příchuť. Abyste důležité látky nezničili, konzumujte je nejlépe syrová. Skvěle chutnají i po tepelné úpravě, od pražení až po pečení, ale tím ztrácí cenné živiny.