Mandevila

Mandevila upoutá zájemce na první pohled: Prodává se obvykle vyvazovaná k opoře a se svými velkými, sytě zelenými lesklými listy vypadá velmi svěže. 

Mandevilu koupíte pod názvem splendes, sanderi nebo amoena 

Možná jste se s mandevilou setkali o několik let dříve při letní dovolené v jižních zemích. Na trzích a v květinářstvích se prodávaly již pěkně vzrostlé a plně kvetoucí rostliny, kterým málokdo odolal.  

Naštěstí už není problém koupit rozkvetlé rostliny také v našich zahradnických centrech: Většinou bývají v nabídce jako M. splendes, někdy také M. sanderi nebo M. amoena. Pokud budete mít štěstí, můžete si vybrat květy i v jiných barvách.

Působivé jsou odstíny růžové a červené, občas bývá k mání mandevila se žlutými či bílými květy (Mandevilla amoena). Trubkovité zvonky květů mají průměr od pěti do deseti centimetrů, pohledné jsou i lesklé tuhé listy dosahující až dvaceti centimetrů v průměru. 

Jakmile se stanete hrdými majiteli mandevily, máte šanci, že váš balkon či terasa budou přitahovat pohledy všech kolemjdoucích. Pokud budete brát ohled na "nenáročné" nároky rostliny, zklamáni nebudete a kvetoucí rostlina bude na svém místě ozdobou až do podzimu. 

Mandevila je bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) a dokáže za léto vyrůst do třímetrové výše. To znamená, že potřebuje pravidelný přísun živin a přiměřený prostor pro kořenový systém.  

Hnojivo: Tekuté s vyšším obsahem fosforu

Před umístěním na stanoviště ji můžete přesadit do nádoby o něco větší, než v jaké jste ji koupili. Na dno dejte dobrou drenáž a zeminu buď pro balkonové rostliny, nebo směs ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu pařeništní zeminy. 

Pravidelné přihnojování mandevile svědčí, vybuduje si pak mohutný kořenový bal a silné, bohatě kvetoucí nadzemní výhony. Vhodná jsou tekutá hnojiva s vyšším obsahem fosforu či plná tekutá hnojiva pro balkonovky. Jakmile se i při této péči zastaví růst nebo rostlina málo kvete, potřebuje přesadit. 

Stanoviště: Polostín a bezvětří

Mandevila dobře snáší polostín – má ho raději než celodenní plné slunce, které jí poškozuje a deformuje listy. Vítr není pro pnoucí rostliny nikdy moc dobrým návštěvníkem, dokáže je v mžiku polámat nebo orvat květy a listy, najděte proto rostlině chráněnou polohu. 

Vysoké teploty snáší mandevila celkem bez problémů, právě tak jako sucho (ovšem ne dlouhodobé) – většinou reaguje jen zpomalením růstu a menší násadou květů. Po návratu k normálním podmínkám (teploty kolem dvaceti stupňů a pravidelná zálivka) pokračuje v růstu i kvetení. 

Květináč: Ideální je samozavlažovací

Pro mandevilu jsou ideální nádobou k pěstování velké a hlubší samozavlažovací květináče. Nezáleží na jejich tvaru (zda kulaté, či hranaté) – důležité je, že kořeny mají stále možnost čerpat závlahu a živiny, pak mandevila roste přímo před očima.  

Nezapomeňte do nádoby zapustit oporu, pokud chcete mandevilu pěstovat jako pnoucí. Jinak může růst mírně zaštipovaná jako převislá (je náchylnější na vítr) v závěsné nádobě nebo jako prostý keřík, budete-li pravidelně během vegetace zaštipovat délku výhonů.

Nemusíte mít obavy, že budete příští rok kupovat novou rostlinu. Není to letnička, v domovině roste jako vytrvalá rostlina a lze ji dobře přezimovat. Nakonec se dá mandevila úspěšně pěstovat i jako pokojová rostlina – máte-li možnost ji častěji rosit na list a vytvořit jí prostředí s vyšší vzdušnou vlhkostí.