Podzim patří dýním. Plody, které narostly na zahradě, je potřeba sklidit a uskladnit nebo zpracovat. A právě způsob sklizně a následné uskladnění jsou rozhodující, jestli zůstanou zdravé až do jara, nebo začnou plesnivět a hnít.

Dýně je obecný název pro tykev obecnou (Cucurbita pepo) nebo tykev velkoplodou (Cucurbita maxima) či tykev muškátovou (Cucurbita moschata). Patří do stejné čeledi jako cuketa nebo patizon. Mezi ty nejpopulárnější u nás patří především dýně hokaido, muškátová, špagetová a Goliáš.

Kdy sklízet dýně na zimu

Dýně sklízíme na podzim zásadně za slunného, suchého a teplého dne, ještě před příchodem prvních mrazíků, které plod nenávratně poškodí.

• Plody sklízíme i se stopkou, ta by měla být dlouhá asi 5 cm. Nikdy ji neulamujeme. Rána po ulomené stopce totiž bývá nejčastějším místem průniku infekce do skladovaného plodu.

• Pokud se nám stopka při manipulaci od plodu odlomí, zařadíme tento plod do skupiny určených k rychlé spotřebě spolu s mladšími plody s měkkou slupkou, které nejsou dostatečně zralé a nehodí se ke skladování.

• Dýně jenom opatrně očistíme od hlíny. Plody některých odrůd mají na povrchu voskovou vrstvičku, která je chrání při skladování. Zásadně ji nesmýváme, neotíráme a snažíme se ji co nejméně poškodit.

• V krásném teplém podzimu, v době babího léta, necháme dýně po sklizni venku na sluníčku vyzrát a vyschnout. Zhruba týdenní sluneční lázeň prodlouží skladovatelnost. A pokud prší, plody necháme pořádně vyschnout v kůlně nebo někde pod střechou, aby byly v suchu.

• Jak se pozná, že je dýně zralá

  Sklizené plody roztřídíme podle stupně zralosti. Pro skladování na zimu vybíráme jen zdravé, nepoškozené a plně vyzrálé plody.

  • Že je správně zralá, poznáme podle tvrdosti slupky - čím tvrdší, tím je plod zralejší. Zkusme do slupky zarýt nehtem, tak nejlépe zjistíme její tvrdost.

  • Také matná barva značí zralost, lesklé jsou plody ještě nezralé.

  • Plody, které jsou na dlouhých výhonech nejblíže kořenu rostliny, jsou nejzralejší. Ty, které jsou na výhonech dál a byly nasazeny později, jsou mladší a nemusí být dostatečně vyzrálé.

  • U tykví velkoplodých (např. hokaido) s kulatou stopkou plodu je indikátorem zralosti i tzv. korkovitost stopky. Mladé plody ji mají zelenou, postupně získává podélné trhlinky a začne se tvořit měkčí, korku podobná vrstva. Čím je tato vrstva silnější a stopka plodu nahnědlejší se suchými prasklinami, tím je plod zralejší.