Podzim patří dýním. Plody, které narostly na zahradě, je potřeba sklidit a uskladnit nebo zpracovat. A právě způsob sklizně a následné uskladnění jsou rozhodující, jestli zůstanou zdravé až do jara, nebo začnou plesnivět a hnít.
Dýně je obecný název pro tykev obecnou (Cucurbita pepo) nebo tykev velkoplodou (Cucurbita maxima) či tykev muškátovou (Cucurbita moschata). Patří do stejné čeledi jako cuketa nebo patizon. Mezi ty nejpopulárnější u nás patří především dýně hokaido, muškátová, špagetová a Goliáš.
Dýně sklízíme na podzim zásadně za slunného, suchého a teplého dne, ještě před příchodem prvních mrazíků, které plod nenávratně poškodí.
Plody sklízíme i se stopkou, ta by měla být dlouhá asi 5 cm. Nikdy ji neulamujeme. Rána po ulomené stopce totiž bývá nejčastějším místem průniku infekce do skladovaného plodu.
Pokud se nám stopka při manipulaci od plodu odlomí, zařadíme tento plod do skupiny určených k rychlé spotřebě spolu s mladšími plody s měkkou slupkou, které nejsou dostatečně zralé a nehodí se ke skladování.
Dýně jenom opatrně očistíme od hlíny. Plody některých odrůd mají na povrchu voskovou vrstvičku, která je chrání při skladování. Zásadně ji nesmýváme, neotíráme a snažíme se ji co nejméně poškodit.
V krásném teplém podzimu, v době babího léta, necháme dýně po sklizni venku na sluníčku vyzrát a vyschnout. Zhruba týdenní sluneční lázeň prodlouží skladovatelnost. A pokud prší, plody necháme pořádně vyschnout v kůlně nebo někde pod střechou, aby byly v suchu.
Sklizené plody roztřídíme podle stupně zralosti. Pro skladování na zimu vybíráme jen zdravé, nepoškozené a plně vyzrálé plody.
Že je správně zralá, poznáme podle tvrdosti slupky - čím tvrdší, tím je plod zralejší. Zkusme do slupky zarýt nehtem, tak nejlépe zjistíme její tvrdost.
Také matná barva značí zralost, lesklé jsou plody ještě nezralé.
Plody, které jsou na dlouhých výhonech nejblíže kořenu rostliny, jsou nejzralejší. Ty, které jsou na výhonech dál a byly nasazeny později, jsou mladší a nemusí být dostatečně vyzrálé.
U tykví velkoplodých (např. hokaido) s kulatou stopkou plodu je indikátorem zralosti i tzv. korkovitost stopky. Mladé plody ji mají zelenou, postupně získává podélné trhlinky a začne se tvořit měkčí, korku podobná vrstva. Čím je tato vrstva silnější a stopka plodu nahnědlejší se suchými prasklinami, tím je plod zralejší.