Mango – exotika na talíři

Chuť manga se přirovnává k chuti pokrmu bohů.

Je někde mezi broskví, banánem a jahodou, s dotekem marakuje. Exotická bomba, která se rozplývá na jazyku. Dekadentní chuť manga přidaná k jídlu z něj udělá nevšední zážitek.

Mangovník roste v tropech a subtropech po celé zeměkouli. Strom dorůstá výšky více než 20 metrů. Rodit začíná v šestém roce života a nezřídka se dožívá až tři sta let. Má hustou korunu plnou dlouhých, až 30 cm úzkých listů, ale jejich šířka málokdy přesáhne pět cm. Listy jsou svrchu tmavozelené, zespodu bledé barvy, zejména v mládí. Z větve vyrůstají téměř beze stopky ve větších shlucích.

Mangovník je samoopelivý a kvete světle žlutými až načervenalými květy na koncích větví v květenství až dva tisíce květů. Na jeho pyl mohou mít někteří lidé alergii. Sto až sto padesát dní po odkvětu dozrávají plody na dlouhé, často až metr dlouhé stopce. Na jejím konci mohou být až tři plody. Mívají velikost od 8 do 30 cm a ve své domovině dozrávají průběžně po celý rok.

Tvarům se mohou podobat fazole, ale známe i kulaté kultivary. Barva plodu je závislá na kultivaru a bývá zelená, žlutá s červeným líčkem jako na jablíčku, nebo jsou i zcela červené druhy, které mají v oblibě Američané. Uvnitř plodu je ukryta velká plochá pecka, ze které vyrůstají vyživovací vlákna až do dužiny. Jeden dospělý strom vydá ročně až šest set plodů.

Historie
Původ manga je situován do oblasti jihovýchodní Asie, někde mezi Indií a Barmou, kde jej lidé pěstují a kultivují několik tisíc let. Buddhisté vzali mango v 5. století př. n. l. do Malajsie a východní Indie. Peršané pak vzali mango v 10. století do Afriky.

Portugalci ho dále přenesli do východní Ariky a v 16. století do Brazílie. V 18. století se dostalo na Barbados a ostatní ostrovy v Karibiku a v 19. století až do Mexika, které je dnes jeho největším producentem. Ve stejném století dorazilo i na jih USA, kde se zakrátko zdomácnělo.

Ale stromy zde dorůstají jen do poloviční velikosti jako v Indii. Hinduistická legenda z Indie vypráví příběh o špatné čarodějnici, která spálila Sluneční princeznu. Z jejího popela však vyrostl krásný strom – mangovník. Vládce země se zamiloval do nádherných květin stromu a následně i do jeho plodů. Když mango dozrálo a spadlo na zem, objevila se na jeho místě krásná Sluneční princezna. V Indii zůstal zvyk darovat košík máng jako gesto přátelství.

Nákup, skladování, příprava
Mango nejlépe chutná, pokud dozraje na stromě. K nám se dovážejí manga sklizená ještě nezralá, proto pokud koupíme tvrdé mango bez vůně, dáme ho do kapsy a za pár dní dozraje. Občas dostat i zralá manga. Ty rozeznáme od nezralých tak, že pro jemné stlačení jsou poddajné a příjemně voní. Pokud chceme takové mango ještě nějakou dobu uschovat, zabalíme jej do potravinové fólie a uložíme do chladničky. Velmi přezrálé mango je nejlepší mačkat v rukou, a tak z něj dostat chutný nektar pro další zpracování.

Indické lasi
Lasi je tradiční indický osvěžující nápoj složený z jogurtu a jiné suroviny. Například manga. Podává se dobře vychlazený, nezřídka is ledovou drtí.

1 mango, oloupané a pokrájené na menší kousky
500 ml jogurtu
1 PL ovocného cukru
1 PL posekaných pistáciových oříšků
200 g ledové drtě

Mango s jogurtem, cukrem a ledovou drtí pomixujeme do hladka, přelijeme do sklenic a posypeme nadrobno sekanými pistáciemi. Vložíme brčko.

Zralé mango můžeme čistit dvěma způsoby. První je takový, že ho celé oloupeme v ruce a poté nožem okrájíme dužinu kolem pecky. Druhý způsob je takový, že odřízneme po delší části dužinu i se slupkou těsně u pecky.

Dužinu pak nařežeme jako šachovnici o šířce čtverce 1,5 cm a slupku protlačíme dovnitř. Takto použitý kus manga vypadá velmi elegantně na míse s jiným ovocem a lze jej velmi snadno vyjíst.

Při nakládání zeleniny nebo do vaření se ještě používá zelené, nezralé mango. No na jídlo je nejchutnější žluté, tzv. máslové mango.

Použití
Mango je cenným zdrojem vlákniny, vitamínu C, A a beta karotenu s nízkým obsahem tuků. Průměrné mango má jen kolem 110 kalorií. Z minerálů obsahuje vápník, draslík a hořčík, dále cukry a bílkoviny. Mango pomáhá tělu před vysokým krevním tlakem, před problémy souvisejícími s pokožkou, zrakem, sliznicemi a při chorobách srdce. Pomáhá odvodňovat tělo a stimuluje činnost ledvin.

Variabilita manga je široká. Od jednoduchého snacku přes chutnou složku v koktejlech – tzn. smoohies, v salátech, jako toping na vafle či do palačinek, do mafinů a koláčů až po pochoutku k pečenému masu se špetkou soli a sójové omáčky. Vyrábí se z něj kompoty, džemy, kořeněné omáčky, kandizuje se, připravuje se z něj víno, likéry a pálenky. Může se vařit, mrazit i zavařovat.