Jak zvládnout období dětského vzdoru

5 důvodů, proč dítě prosazuje svoje "Já"

Pamatujte, že dítě se nevzteká proto, že by vám chtělo záměrně ublížit nebo ztížit den, ale že je samo frustrované.

1. Já chci rozhodovat o tom, co se mě týká

My rodiče ale máme na dítě různé požadavky. Buď si myslíme, že by prostě mělo poslouchat, nebo prostě víme, co je pro něj dobré. Z výzkumů vyplývá, že nejčastěji jdou děti do vzdoru při požadavcích:

• aby si dítě přestalo hrát a šlo jíst,
• ochutnalo nový pokrm,
• opustilo vanu,
• obléklo si neoblíbený kus oblečení,
• šlo spát.

Nejčastější záchvaty vzteku přitom probíhají při požadavku, aby dítě přerušilo to, co právě dělalo (hrálo si, koupalo se ve vaně), a začalo dělat něco jiného (například šlo jíst nebo spát).

2. Já chci rozhodovat o druhých, řídit je

Není to typické pro všechny děti, ale mnohé se snaží v batolecím věku ovlivňovat i to, co budou dělat druzí, což dokládá příběh Zuzky: "Syn teď často říká ‚mámo, podej‘, když mu něco spadne, nebo ‚mámo uklidit‘, když něco zašpiní. A také ‚mámo krmit‘ – i když to sám umí." Tohle dělají skoro všechna batolata, ale jen batolata určitých typů osobnosti chtějí skutečně "převzít velení".

3. Já můžu něco vlastnit

"Dřív byla hračka moje, když jsem ji měl zrovna v ruce. Teď už vím, že je moje, i když ji zrovna nevidím nebo ji má někdo jiný." Takhle nějak si dítě začíná uvědomovat, co to znamená něco vlastnit. Jenže navíc vnímá svou hračku jako součást sebe sama. Proto je pro něj tak těžké něco půjčovat (ačkoliv samo druhým věci bere), nedej bože pochopit, že "tyhle hračky jsou sice tvoje, ale už jsi velký, tak je teď dáme miminku".

4. Já chci trénovat vlastní vůli

S vlastní vůlí dítě zpočátku experimentuje, prostě zkouší, "jak se dělá" a "jak na ni reaguje okolí". Zkouší prosadit vlastní variantu, ale je mu jedno, jaká je. Například zda půjdeme k babičce nebo nepůjdeme k babičce. Bude chtít opak toho, co my. Neumí říct proč. O to totiž nejde. Jde o to, aby šlo o JEHO VLASTNĺ variantu. Nedělá nám to schválně. Trénuje svou vůli. Jakkoliv se nám to nelíbí. (Ale podívejte se do budoucnosti – asi budete chtít, aby vaše dítě jednou umělo prosadit svůj názor a nebylo závislé na mínění druhých, nebo ne?)

5. Já sám můžu něco dělat

Příběh Petry to ukazuje: "Zip chce zapnout sám a pak chce od tatínka a pak chce od maminky a pak nechce zip vůbec. Cokoliv udělám, je špatně."
Už dřív umělo dítě dělat spoustu věcí samo, ale neuvědomovalo si, že když něco udělá, potvrzuje tím své já. Proto chce samo vyjít schody či krájet mrkev. Jenže na to není vždycky čas nebo se prostě bojíme o jeho bezpečí.