milli: DO páté třídy jsme měli učitelku, na kterou strašně ráda vzpomínám. Byla poměrně mladá, ve věku mých rodičů. Ta nás nenechala ani omylem sedět déle jak tři týdny na stejném místě. Sice nás to všechny strašně rozčilovalo, jak nám pořád všechny stěhovala, ale teď zpětně to hodnotím velmi kladně (fuj, to je výraz jak ze staré knihy )
Ale teď vážně, nebyl čas, aby se v kolektivu dětí utvořily skupinky, aby tam vznikaly nějaké bojůvky, jako kolektiv jsme byli poměrně jednotní. Žádní my versus oni.
V šesté třídě se to začalo rozpadat a do devítky jsme šli v totálním rozkladu. Do páté třídy fakt nepamatuji nějaké problémy se šikanou, nějaké větší potíže mezi námi.
Bohužel na třídním učiteli hrozně záleží.
Já si pak na druhým stupni strašně zkusila. A doteď lituju, že jsem nešla na víceletý gympl ale až pak na čtyřletý.