Smetanka lékařská

Smetánka lékařská je bylina známá především pod názvem pampeliška. Pro mnohé zahrádkáře je pouhým nenávistným, rychle se rozrůstajícím a dotěrným plevelem, ačkoli má významné léčitelské účinky. Sílu jejich léčitelských schopností v ní objevili již Staří Řekové. Její vědecké jméno poprvé zaznamenal slavný arabský přírodovědec Avicenna. Ten z pampelišky používal především její hořké mléko, kterým léčil zánět očí, vodnatelnost a překrvení jater. Dále jej Staří Řekové užívali k redukci kožních skvrn a pih, také proti únavě.

Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae)
LA: Taraxacum officinale, SK: Púpava lékarska, EN: Dandelion

Popis smetánky lékařské

Vytrvalá bylina s vřetenovitým a mléčnatým kořenem, dále také s vícehlavým oddenkem. Je vysoká cca 5-40 cm. Listy jsou polodlouhé, kopinaté a v řapík zvolna zúžené, okraj je silně kracovitý, obsahují chloupky. Ze středu přízemní růžice tvořené listy vyrůstají duté stvoly zakončené žlutým úborem s 200 hustě jazykovitými obojakými květy, před deštěm, chladem a nocí se úbory zavírají. Zákrov je tvořen dvěma řadami. Plody jsou nažky s bílým padáčkovitým chmýřím sestavené v kouli. Celá rostlina je prostoupena kanálky mléčnic s bílou, hořkou šťávou zanechávající tmavé skvrny. Kvete žlutě od jara do podzimu.

Použití a sběr smetánky lékařské

Sbíráme kořen, někdy list a nať. Kořen sbíráme především na přelomu března a dubna (před rozkvětem), anebo až na podzim po odkvětu rostliny. Je velice důležité jej správně osušit, nejvhodněji ihned po sběru pod umělým teplem (maximálně do 50°C). Je-li nutné kořeny rozříznout, pouze podélně! Listy se doporučují sbírat před květnem, stvoly a úbory po dobu květenství.

Obsahově významnými látkami jsou například: hořčina taraxin (obsah stoupá v červenci a srpnu), steroly, aminokyseliny, cholin, třísloviny, inulin (nejvíce na podzim), vitamíny A, B, C, D, soli manganu, draslíku, sodíku, síry, fosforu a kyseliny křemičité.