Pupalka dvouletá a její účinky

Pupalka dvouletá pochází původem ze Severní Ameriky. V České republice se vyskytuje velmi často. Její semena se využívají v kosmetice i potravinovém průmyslu. Lisuje se z nich olej za studena, který obsahuje esenciální mastné kyseliny, linolenovou kyselinu a olejovou, které příznivě působí na imunitu. Pupalka také úspěšně léčí hojení ran, různé onemocnění kůže, popáleniny a cévní onemocnění. Pupalkový olej se též dá využít při onemocnění štítné žlázy.

 Vzhledem k tomu, že je dvouletá, není divu, že prvým rokem udělá jen minimum růstu nahoře, ale všechno dává do budování a zásob v podzemí v kořenovém systému, aby jí rezervy vystačily k vyčerpávajícímu plození v dalším roce. Pro celkem chutný a výživný kořen podlouhle mrkvového tvaru se vlastně dovezla. Dříve velmi ceněné, nyní však neprávem opomíjené kořeny se sklízí v prvním roce. Jsou zdrojem chutného a zdravého salátu s vysokou nutriční hodnotou, který lze doporučit zvláště cukrovkářům a srdcařům. Sušený kořen se nepoužívá.

Odvar z listu se využíval jen pro léčbu průjmu nebo teplý spařený list na obklady vředů či atopického ekzému.Druhým rokem vyroste ze zásob kořene až metrová rostlina a pilně kvete podobně a žlutě jako divizna, se kterou si to lze z dálky splést. Divizna ale rozvíjí své květy za rozbřesku, kdežto pupalka navečer. Květ pupalky se na rozdíl od divizny nepoužívá, ale semeno ano a kvůli němu se pupalka pěstuje v zemědělských kulturách po celém světě.

Semena se nepoužívají k vaření čajů ani jako přídavek do bylinných směsí. Obsahují kolem 20% vysoce kvalitního oleje, který se lisuje za studena nebo extrakcí tlakovým tekutým oxidem uhličitým, který dává nejlepší výsledky ve výtěžku kyseliny linolové, linolenové, olejové a menších podílů dalších velmi účinných olejových látek. Při lisování dochází vždy k oxidaci a tak ke značným ztrátám na léčebném účinku oleje je tedy mnohem vhodnější druhý postup.

 Tyto kyseliny jsou pro novotvorbu buněčných stěn zcela nezbytné, ale tělo si je neumí vytvořit a je tak zcela závislé na potravě. Jsou součástí fosfolipidů buněčných membrán a mají důležitou úlohu při transportu cholesterolu a jsou údajně výchozí surovinou pro syntézu prostaglandinů, tedy látek s hormonálními vlastnostmi a vlivem na imunitu.