Dušičky

31. říjen 2021 | 08.09 |
blog › 
Dušičky

Tak, jak se slaví dnes, jsou Dušičky známy od roku 998, kdy je zavedl francouzský opat Odillo na základě stále přetrvávajících pohanských obřadů, kterých se lidé nechtěli vzdát. Dušičky pochází z keltské tradiceze svátku Samhain, který se slavil v den keltského nového roku – v den, kdy podle keltské víry prolíná náš svět se světem mrtvých. Keltové zapalovali ohně, aby se duše pozůstalých mohla ohřát a strávit s nimi noc. Svíčky, které dnes zapalujeme na hrobech, se staly pozměněnou formou právě tohoto zvyku. Podle křesťanské tradice jsou Dušičky vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nedosáhli věčné blaženosti a procházejí zatím fází očišťování; podle katolické tradice pobývají dosud v očistci.

Lidé vždycky věřili, že duše zemřelých se mohou v některých dnech vracet na zem. A právě "na dušičky" vystupují údajně duše zemřelých na jednu noc z očistce aby si jednou za rok odpočinuly od svého trápení. Rodina se v minulosti sešla a naplnila lampu máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny, večer se pilo studené mléko nebo se jím pozůstalí postříkali, aby se duše ochladily. Dodržoval se také zvyk házet večer do ohně nejrůznější pokrmy, čímž se mělo přicházejícím duším přilepšit.

 Připravovalo se také pečivo ve tvaru lidských kostí nebo zvláštní čtverhranné buchty zadělávané mlékem a plněné povidly nebo mákem. Těmi bývali obdarováváni žebráci a chudí lidé, kteří se ráno shromažďovali u kostelů nebo u hřbitova.
Dnes lidé navštěvují hřbitovy, aby zavzpomínali na své pozůstalé. Naši předkové na hroby pokládali kamínky, v současnosti tam pozůstalí umisťují věnce a květiny. Pokud jste již své blízké na hřbitově navštívili, vydejte se na zajímavá místa spojená s touto tématikou – zavzpomínat na slavné české osobnosti můžete na vyšehradském Slavíně, kde náhrobky tvoří jedinečnou galerii hřbitovní plastiky s díly J. V. Myslbeka, F. Bílka, O. Španiela a mnoha dalších.

Zcela unikátní hřbitov naleznete ve Střílkách na Slovácku. Originální architektura a sochařská výzdoba tohoto místa je perlou stavitelského a sochařského umění z doby baroka. Malebná vesnička Hluboké na Třebíčsku se zapsala do českých rekordů. Místní hřbitůvek, je nejmenším hřbitovem v České republice. V Albrechticích nad Vltavou stojí kostel sv. Petra a Pavla s vesnickým hřbitůvkem, jehož zeď tvoří arkádovité pomníky s lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy.
Hřbitov  Zjevení
Ve Žďáru nad Sázavou najdete Dolní hřbitov proslavený hrobem posledního českého upíra Aloise Ulricha. Otrlí turisté by neměli opomenout návštěvu kostnice, ať už kutnohorskébrněnské nebo té v Mělníku, které připomínají krátkost lidského života, a jejich návštěva může vést k zamyšlení nad vlastní existencí.

Ti, kdo mají pro strach uděláno mohou navštívit také kapucínské krypty, které skrývají mumifikované ostatky našich předků. Naleznete je například na Kapucínském náměstí v Brně, v rozsáhlých sklepích broumovského kláštera nebo pod jezuitským kostelem v Klatovech. Neobyklým zážitkem bude také výprava ke kostelu sv. Jiří v Lukové, kde v naprostém tichu sedí desítky bíle oděných postav, které připomínají duchy sudetských Němců, kteří ve vesnici dřív žili.
Duch

Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku

V kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k největším v České republice. Tato krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí.

Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář