11. březen 2022 | 07.26 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Výlety s příběhem vás zavedou na zajímavá místa po stopách známých osobností nebo důležitých historických událostí. Nechte si vyprávět bájné legendy i strašidelné historky a objevujte nepoznaná zákoutí měst i přírodní zajímavosti. Zábavnou formou se dozvíte spoustu nových informací, které vás obohatí a rozšíří vám obzory. Proniknete do světa slavných umělců, vynálezců nebo architektů a navštívíte tajuplná sklepení i věže hradů a zámků.
V poli nedaleko zámku ve Velkých Losinách stával strom, který prý pamatoval popravu tří vůdců selského povstání proti vrchnosti v roce 1662. Hrůzné představení ale Žerotínové záhy přebili ještě větším trumfem, kdy v krutých inkvizičních procesech poslali na smrt více než sto lidí.
Vše začalo o Květné neděli 1678 zbytečnou chybou jedné staré žebračky. Za trochu jídla byla Marie Schuhová ochotná udělat cokoliv, a tak z kostela v Sobotíně tajně odnesla posvěcenou hostii. Slíbila ji sobotínské porodní bábě Dorotě, prý pro krávu, aby opět začala dojit. Ministrant spatřil, jak žebračka hostii vyplivla do šátku, žaloval farářovi – a ten, známý jako fanatický kněz s oblibou brojící proti čarodějnicím, poslal udání k rukám majitelky panství.
Silně katolicky založenou hraběnku Angelii Annu Sibylu z Galle samozřejmě zpráva o čarodějnici v Sobotíně vyděsila, a tak pozvala do Velkých Losin muže, který se "osvědčil" již při nedávných čarodějnických procesech na polské straně hor – nedostudovaného právníka a hlavně demagogického a obávaného inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. Mimochodem, v době, kdy byl povolán do Velkých Losin, mu olomoucká advokátní praxe moc nevynášela, a tak provozoval zájezdní hostinec s nevěstincem.
Ve vězení se záhy ocitly nejen žebračka a porodní bába, ale také jakási Dorota Davidová, tedy žena, která doporučila podat nedojící krávě hostii. Nelidské zacházení, výslechy a mučení záhy vynesly další udání – a ta už Boblig cíleně zamířil do vyšších vrstev, na ženy z bohatších rodin, kterým bylo možné zkonfiskovat majetek. Jednou z prvních obětí se například stala Barbora Göttlicherová, manželka majitele velkolosinské papírny – ano, té slavné ruční papírny, kterou dodnes můžete navštívit.
Psychický nátlak a kruté týrání nakonec ženy nevydržely a raději se přiznaly i k tomu, co nikdy udělat nemohly – že obcovaly s ďáblem, že tančily s čerty na Petrových kamenech a že plivaly na hostie. Řádění se pokusili zabránit faráři z okolních vesnic v čele s děkanem Kryštofem Aloisem Lautnerem, ale procesy už nabraly na síle a obrátily se i proti nim. Děkan Lautner – mimochodem dosud jediná rehabilitovaná oběť čarodějnických procesů – byl zatčen v srpnu 1680 a ve vězení strávil celkem pět let. Upálen byl 18. září 1685 v Mohelnici; jeho osud nepřipomínají jen pamětní desky v tamním parku a na budově šumperského děkanství, ale také film Kladivo na čarodějnice režiséra Otakara Vávry.
Bobligovo řádění zastavilo teprve císařské nařízení roku 1692, ale pro většinu obviněných už bylo pozdě. Zato nelítostný inkvizitor si v závěru života užíval velkého bohatství a zemřel bez výčitek svědomí v šestaosmdesáti letech.
Zpět na hlavní stranu blogu