MERUŇKA - latinsky Prunus armeniaca, anglicky apricot, francouzsky abricot, španělsky albaricoque, německy Aprikose - je plod stromu z rozsáhlé botanické skupiny slivoň - Prumus, do které patří například také broskve, švestky nebo třešně..
Tato kulturní ovocná dřevina byla známa už r. 2000 př.n.l. v Číně, kolem r. 800 v západní Evropě a ve středoevropských státech až ve 14. století. Všechny v ČR pěstované odrůdy vznikly z meruňky obecné. Skutečnost, že se obyvatelé pohoří Karákoram v Pákistánu dožívají průměrně o deset let více než Středoevropané, bývá vysvětlována právě vysokou spotřebou meruněk.
Základem efektu omlazení je mimořádně vysoký podíl jednoho typu karotenu, a to prekurzoru vitamínu A, ovlivňujícího imunitu, kromě přítomného vitamínu C. Již tři plody obsahují 2500 mezinárodních jednotek provitamínu A a splňují tím polovinu denní potřeby dospělého člověka. Karoteny chrání dužninu i sametovou slupku tohoto výtečného peckového ovoce před škodlivými volnými radikály. Žlutočervený vzhled poskytují rostlinná barviva, antokyany. Koncentrují se ve slupce i dužnině během zrání.
Mnoho niacinu (kyseliny nikotinové) v plodech slouží nervům a proti napětí, kyselina listová zase krvetvorbě a růstu buněk, kyselina pantotenová (vitamín B5) podpoří vitalitu, odbourávání tuků a zdraví vlasů.
Díky kombinaci kyseliny listové s bohatým obsahem mědi a kobaltu jsou meruňky ideálním ovocem pro bledé a chudokrevné lidi.
Meruňky obsahují asi 200 účinných látek, zvláště bioflavonoidů, z nichž tři čtvrtiny nejsou prozatím vědci dostatečně prozkoumány.
Meruňky patří z hlediska výživových a biologických hodnot k nejcennějšímu peckovému ovoci.
Léčivé účinky meruněk dle literatury:
Větší množství konzumace meruněk u těhotnýcj žen se nedoporučuje kvůli zvýšenému obsahu mědi. U některých jedinců může nadměrná konzumace meruněk způsobit malátnost.