Příbuzní v roli pěstounů

Na pozadí hrůzného případu z Rokycanska, kde pěstounka podle všeho utýrala svěřenou holčičku, se otevřela debata, zda by stát neměl víc dohlížet na tzv. příbuzenskou pěstounskou péči. Příbuzní pěstouni například nemusí na psychotesty, jako je tomu v případě pěstounů mimo rodinu.

Dítě zůstává v rodině, babička bere odměnu

Ačkoliv je příbuzenská pěstounská péče mnohdy pro dítě lepší, neboť zůstane v rodině, podle odborníků se někdy zneužívá, například v početnějších domácnostech u sociálně slabých rodin. Dítě je "papírově" svěřeno do péče například babičce, ta pobírá odměnu pěstouna a příspěvek na péči, ale ve skutečnosti žije pořád s rodiči.

Na rozdíl od dlouhodobých i přechodných pěstounů také příbuzenští pěstouni nemusí procházet vstupními školeními ani psychotesty, které mohou odhalit případné nebezpečí pro dítě.

Zdeněk Soudný, ředitel neziskové organizace Dobrá rodina, která se zabývá náhradní péčí, upozorňuje, že stát má nad příbuzenskými pěstouny menší dohled. "Problém je v tom, že pracovníci OSPOD (odbor sociálně právní ochrany dětí, který náhradní rodiny sleduje) mají většinou každý na starost padesát rodin a předpokládá se, že příbuzenští pěstouni péči zvládají, protože je to přece jen rodina," řekl Právu Soudný. Sociálka by proto měla být podle něj velmi ostražitá.