Tipynakazdyden | Kolektivní tresty

 Kolektivní tresty jako nutné zlo?
Jak je možné, že něco tak nepopulárního, co je trnem v oku rodičů i většiny dětí, pořád ještě neodešlo ze scény? Kolektivní tresty staví jedny děti proti druhým a hodné děti proti autoritě, která je nespravedlivě potrestala. Umožňují pár hříšníkům ovládnout situaci a v nespravedlivě potrestaných dětech živí zášť vůči neodhaleným nezbedníkům, což problémy v komunikaci jen posiluje.  Kolektivní tresty zároveň děti vystavují problematickému rozhodování, zda mají své spolužáky prozradit: je to vůbec správné, a nepomstí se jim prozrazený viník? Jedinou pofiderní výhodou plošného trestání je, že děti dostávají životní lekci. Lekci o tom, že život není fér.

Některé školy ale k zákazu kolektivních trestů přistoupily zakomponováním do školního řádu.

Mé dlouholeté zkušenosti ve školství jen tuto špatnou "výchovnou metodu" potvrzují. Jeden z nejpoužívanějších kolektivních trestů byl zákaz hodiny TV. Často jsem se na chodbě školy setkávala se zástupem dětí ve cvičebních úborech, které se "musely" vrátit zpět do třídy, protože "Pepík" mluvil cestou do tělocvičny. Často jsem měla pocit, že to paní učitelce vyhovuje, protože si raději opravila sešity a děti ji při  psaní "zvláštního" úkolu nerušily.

   Jako máma bezproblémových dětí jsem to také zažila a na otázku: "A proč mám poslouchat, když stejně dostanu trest za někoho jiného?"

Aby nastal absolutní zákaz KOLEKTIVNĺCH trestů ve školách, stačí rozhodnutí ředitele školy, který ZÁKAZ zakotví v povinnostech pedagogických pracovníků....