Jak pěstovat papriky

Paprika, to je zelenina desítek tvarů, barev i chutí. Je pravda, že několik druhů koupíte i v supermarketech a na tržištích, není ale nad to dopěstovat si papriky svépomocí přesně podle vaší chuti.

Pěstování papriky ze semen je velmi náročné. Papriky byste si tedy měli, stejně jako rajčata, předpěstovat doma, např. v kelímcích od jogurtů, případně ve specializovaných nádobách na sazenice, které koupíte v zahrádkářských potřebách. Tam, resp. na tržištích můžete často koupit i předpěstované sazenice nejrůznějších odrůd.

Také paprice, tak jako rajčatům, škodí chladné počasí, proto byste měli s pěstováním papriky venku a výsadbou sazenic do půdy počkat aspoň do poloviny května, kdy už nebudou hrozit přízemní mrazy. S předpěstováním byste tedy měli začít koncem února nebo na začátku března, protože sazenice rostou cca 2 měsíce.

Papriky byste neměli pěstovat ve stejné půdě po sobě nebo po příbuzných rostlinách během 3–5 roků. Naopak, dařit se jim bude tam, kde byly předtím zasazené dýně, luštěniny, kukuřice nebo kořenová zelenina.

Vysadit můžete i na balkón

Papriky jsou poměrně náročné na živiny, a proto vyžadují dostatečně hnojenou půdu. Můžete do ní zapracovat chlévský hnůj už na podzim, případně granulované kravské hnojivo nebo kompost při vysazení. Hnůj od drůběže používejte opatrně – hrozí vadnutí rostlin (viz odstavec o chorobách papriky).

Rostliny vysazujte 40–60 cm od sebe. Většina odrůd paprik se obejde bez opory při pěstování, druhy s velkými a masitými plody je lepší vyvázat o opěrnou dřevěnou hůl nebo ocelovou tyč. Těmto druhům odrůd se ale lépe daří ve sklenících.

Pěstování papriky je možné tedy i ve skleníku, fóliovníku či pařeništi. Intenzívní teplo jim neuškodí, dozrají dříve a v případě dostatečného zavlažování budou mít velmi bohatou úrodu.

Alternativním způsobem je i pěstování papriky v bytě – na balkóně či terase, např. ve velkém květináči, vědru, jiné nádobě či v pytli. Na dně nádoby by měly být odvodňovací otvory a také 5–7 cm hrubá drenážní vrstva z keramzitu, štěrku, střepů či nalámaného polystyrénu. Drenáž oddělte netkanou textilií, aby ji půdní substrát neucpal. Substrát by měl mít tlouštku aspoň 20 cm.

Pěstování papriky v zimě je poměrně problematické, ujmou se vám spíše menší druhy chilli papriček, které nejsou tak náročné jako běžné velké papriky.

Zalévání, hnojení a další péče

Papriky si potrpí na dostatečné zavlažování, 1 rastlina využije klidně i 4 l vody na jedinou zálivku. Zalévejte ke kořenům a odstátou vodou, jejíž teplota se co nejvíc přibližuje teplotě půdy (rozhodně ne čerstvou studenou vodou ze studny). Ideální doba na zalévání je tedy brzy ráno a večer, když sluneční záření není příliš intenzívní. Při nedostatočném zavlažovaní hrozí, že se plody dostatečně nevyvinou, budou malého vzrůstu a budou zasychat jejich špičky. Papriku pěstovanou v nádobě také zalévejte hojně, ale zároveň opatrně, abyste ji nepřezalévali.

Papriku můžete občas i přihnojit, nejčastěji se používá síran amonný ve formě ledku. Do paprik pěstovaných v květináčích či jiných nádobách se hodí organické hnojivo s postupným uvolňováním. Hnědé skvrny na plodech či zasychání jejich špiček signalizují nedostatek vápníku. Ten se může do rostlin hůře vstřebávat v přehnojené půdě plné dusíku a draslíku. Dodatečný vápník můžete paprikám dodat skrz přípravky na listovou výživu.

První květy papriku vyčerpávají, přičemž všechnu výživu využívá na jejich růst a na tvorbu plodů. Když však první květy utrhnete, rostlina bude dál růst, bude robustnější a urodí větší počet mohutnějších plodů.

Plody papriky sbírejte průběžně podle požadované velikosti, nenechávejte je však na rostlině, když udeří první mrazy.