Dub je mohutný a majestátný strom plný síly a energie. Je hojně rozšířen téměř po celé Evropě. Dožívá se úctyhodného věku, někdy i tisíce let. V léčitelství se používají listy, plody (žaludy), ale největší význam má jeho kůra, která obsahuje nejvíce účinných látek. Dubová kůra a její léčivé účinky se používají k léčení mnoha neduhů již odnepaměti všude tam, kde chceme využít jejích dezinfekčních, svíravých a stahujících účinků.
Dubová kůra a její léčivé účinky
K nejdůležitějším látkám obsaženým v dubové kůře patří třísloviny, katechiny, kyselina ellagová (kterou rostliny převádějí do formy taninu) a další látky. Dubová kůra se používá ve formě odvaru, nálevu někdy i tinktury. Oblíbeným a osvědčeným prostředkem je gel z dubové kůry, který běžně dostaneme v každé lékárně.
Vnitřní užívání dubové kůry není již dnes tak obvyklé jako dříve. Nálev, odvar nebo lihový výtažek (tinktura) se podával například při krvácení v trávicím traktu nebo pro zmírnění menstruačního krvácení. Jeho dezinfekční účinky se využívaly při průjmových onemocněních, žaludečních a střevních katarech, otravě jídlem, někdy i na záněty ledvin a při žloutence. Jako kloktadlo lze odvar užívat při zánětu mandlí.
Dnes jsou dubová kůra a její léčivé účinky užívány zejména zevně. Účinně hojí kožní záněty, napomáhá k reparaci a regeneraci pokožky a tlumí a zastavuje krvácení. Hojivé účinky dubové kůry se užívají zejména na hemeroidy, špatně se hojící a zanícené rány, otoky, omrzliny, drobnější popáleniny (i po slunění), na suchou a rozpraskanou pokožku a při nadměrném pocení nohou. Léčí také plísňové infekce, vředy, stahuje póry, takže je vhodná i při akné. Podílí se velmi dobře na zmírnění akutních i dlouhodobých potíží.
Odvar a nálev z dubové kůry k zevnímu použití
Odvar připravíme z jedné lžíce sušené dubové kůry, kterou zalijeme 1 l vody, přivedeme k varu, povaříme 10 minut, 15 minut ještě necháme louhovat a slijeme. Používáme k omývání postižených míst.
Nálev připravíme ze 2 lžic dubové kůry, kterou zalijeme 1/2 l vroucí vody, necháme 25 minut louhovat a slijeme. Používáme několikrát denně k výplachům a na obklady.
Nálev i odvar připravujeme vždy čerstvý, před aplikací. Používáme především při léčbě hemeroidů, různých ekzémů a při nadměrném pocení nohou.
Tak jako většina léčivých bylin má i dubová kůra své vedlejší účinky. Při nadměrném nebo dlouhodobém vnitřním užívání může způsobit nevolnost, zvracení nebo zácpu. Pozor se musí dát také na alergické reakce.
Nejčastěji se používá mladá dubová kůru z dubu letního, respektive z jeho větví a tenkých dubových kmínků, do síly asi O,5 cm. Sbíráme ji v březnu až dubnu. Kůra se na větvi podélně nařízne a opatrně odloupne. Suší se rozložená v tenkých, načechraných vrstvách na slunci nebo umělým teplem do teploty 45 stupňů. Dobře usušená kůra by se měla kroutit do ruliček a snadno lámat. Zvrchu by měla mít šedohnědou barvu, uvnitř červenohnědou. Seschne se asi v poměru 3 : 1.