Krásenská rozhledna

 Výtvarného nadání Willyho Russe si všiml další rodák z Krásna, Wilhelm Gerstner, profesor Odborné keramické školy v Teplicích. Willy na této škole mohl studovat díky stipendiu místní nadace, ve studiích pak pokračoval na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. Tam si také v roce 1910 vybudoval svůj první ateliér a oženil se s rodačkou z Krásna Annou Ruppertovou; společně měli jedinou dceru Marii.

Byl autorem řady zakázek pro rodinu průmyslníka Adolfa Kruppa, spolupracoval na proslulé keramice Serapis-Fayence a vytvářel secesní dekorativní reliéfy pro fasády vídeňských domů. V roce 1920 se s rodinou vrátil do Krásna; zřídil tu keramickou dílnu a sochařský ateliér. Z řady Russových pomníků a soch se dochoval jen zlomek, například náhrobky na krásenském hřbitově, památník s ukřižovaným Ježíšem před kostelem sv. Petra a Pavla ve Žluticích nebo socha Johanna Wolfganga Goetha v Lokti. Bronzový pomník sedící Goetha v Mariánských Lázních takové štěstí neměl, v roce 1941 básníka obětovali pro potřeby německého zbrojního průmyslu; na stejném místě dnes najdete novější Goethovu sochu od Vítězslava Eibla.

Nejznámějším Russovým dílem je pozoruhodná spirálová Krásenská rozhledna, pětadvacet metrů vysoká věž, vystavěná místními nezaměstnanými v době velké hospodářské krize v letech 1933 až 1935 z kamenů posbíraných na okolních pastvinách. Neobvyklá rozhledna je inspirovaná slavným minaretem u Velké mešity v iránském městě Samarra, která bývá přirovnávaná ke slavné Babylonské věži. Návrh Russ vypracoval společně s architektem Fritzem Hoffmannem.

Posledním velkým dílem Williho Russe byla mohutná, tři metry dlouhá a tři metry široká kachlová kamna, určená pro Národopisné muzeum v Chebu. Umělec na nich pracoval v letech 1941 až 1944, kdy na celkem šestnácti reliéfech zobrazil lidové zvyky, svátky a slavnosti z oblasti tehdejšího Chebska. Kamna byla po druhé světové válce vystavena v muzejní expozici na hradě Lokti, jenže je poničili návštěvníci: například odlámali hlavičky většiny z celkem 336 figurek. Protože Russ byl po druhé světové válce odsunut do Německa, nálepku "ideologické závadnosti" dostala i kamna. Naštěstí nebyla úplně zničena, po pádu komunistického režimu je restaurovala Sylva Antony Čekalová a dnes jsou ozdobou stálé expozice Muzea Cheb.

V Německu se Russ mohl věnovat tvůrčí práci až na sklonku života, zemřel 27. července 1974 v Merkenshausenu. Pomníkem neprávem zapomínaného umělce Willyho Russe tak je hlavně Krásenská rozhledna, která opakovaně a s přehledem vítězí v anketách o nejhezčí rozhlednu České republiky a patří k nejoblíbenějším výletním místům Slavkovského lesa.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/kulturni/willibald-russ-sochar-keramik-a-autor-krasenske-ro