Jak vlastně slovo "kosmatice” vzniklo se mohu jen dohadovat. Patrně souvisí se slovem "kosmatý”, tedy "rozcuchaný”.
Na Chodsku se smažil svítek s bezovým květem a také se do lívanců přidávaly květy bezu černého a obojí se nazývalo "kosmatice”.
Nejdříve si odvážíme mouku a společně s práškem do pečiva ji prosijeme přes síto do mísy.
Přidáme sůl, postupně přiléváme kefír a metličkou šleháme, až nám vznikne krásně hladké těsto.
Nakonec přidáme koření Aztécký poklad nebo rozmarýn s paprikou. Opět promícháme. Těsto svojí hustotou je podobné těstu na lívance.
Když těsto necháte stát na teplejším místě hodinu, bude po usmažení krásně kypré.
Na pánev nalijeme olej a počkáme, až bude dostatečně horký.
Než jedna strana krásně zezlátne, odstřihnu nůžkami stonky.
Po docílení zlatavé barvy kosmatice převrátím a smažím je na druhé straně. Úplně stejně jako klasické řízky.
Usmažené kosmatice prokládáme papírovými utěrkami, aby vysály přebytečný tuk.
Většinou kosmatice podávám s vařenými bramborami a zeleninou, kterou mám dostupnou.
Je to lahůdka také proto, že sezona květu černého bezu je velmi krátká a kdo zaváhá, musí tento recept vyzkoušet až příští rok.
V sousedním Rakousku také smaží kosmatice, jen jejich varianta kosmatic je sladká a na závěr se bohatě cukruje.