Zemědým lékařský

Lidové názvy Zemědýmu

Tato bylina je známa také pod názvy aničky, bylina poslední pomoci, divoká víčka, dejmák, dejmňák, dýmnice, gertrudka, kominka, koření pro divej pláč, křepka, křupka, ocikávka, očiplačka, pásek, pižmo, planá routa, polní routa, polní rutka, polní zeměžluč, psí routa, rosica, rota, routička, routička pospolitá, rutka lékařská, rútka polní, tanečnice, zemědych, zeměklíček, zemská pára, zemskej luft nebo židovo třesení.

Zemědým je účinný při žlučníkových nemocech, brání vzniku žlučových kaménků a spolupůsobí při jejich rozpouštění. Malé dávky zemědýmu tvorbu žluče stimulují, větší dávky naopak tvorbu žluče tlumí, střední dávky jsou dobrým regulátorem - pravidelné užívání upravuje funkci žlučníku a tím upravuje i hladinu cholesterolu v krvi. Pro močopudné účinky je zemědým vhodný při obtížích se zvýšeným zadržováním vody v těle, může napomoci při léčbě vysokého krevního tlaku. Čaj ze zemědýmu silně čistí krev, čehož se využívá při léčení kožních potíží, proti vyrážkám, při léčbě pleti s akné, i na posílení celého těla. Má příznivý vliv na červené krvinky, zlepšuje krev a upravuje její špatnou srážlivost. Silný odvar ze zemědýmu se přidává do sedacích koupelí při hemoroidech. V homeopatii se zemědým podává při chronickém, svědivém ekzému vyvolaném jaterními poruchami.

Nať zemědýmu se používá při potížích se žlučníkem a žlučovody. Rovněž pomáhá při zácpě, působením na hladké svalstvo urychluje střevní peristaltiku. Příznivě ovlivňuje činnost žaludku a  zlepšuje látkovou výměnu. Patří mezi nejlepší byliny při léčbě kožních nemocí. Často bývá zemědým součástí čajových směsí určených na pročišťování krve při jarních kúrách.