Čtení na každý den
Článek Britský školský systém
Komentáře k článku: Britský školský systém
skolstvi: Jiný kraj, jiný mrav,
nuže číst a psát se může klidně i čtyřleté dítě, na tom nevidím nic
těžkého neobvyjlého nepřekonatelného,
; nicméně problém je někde jinde,
ono je pro dítě psychicky velmi těžké, když musí jít do mateřské školy, _ kterážto ale není povinná a nic se tam neuří.
Teda tak časné vzdělávání vidím jako nesmírnou psychickou zátěž, dítě na to není psychicky připraveno.
A asi do té školy nepoběží s nadšením, ikdyž s nadšením neběží do školy čkoláci libovolného věku.
Myslím si, že dítě ve škole psychicky ztrádá, což platí vlastně vždy, ale v tomto věku obzvlášt._
Jinak si myslím, že by bylo možné vést několik základních škol různých délek podle toho, v kolika letech by šlo dítě do školy. V české republicese realizují školní odklady,což ale v praxi znamení to, že dítě vyjder ze školy o tolik let později, kolik mělo školní odkaz_ odkald
:Nuže
já mám stejn pocit že škola funguje jako zaopatřovací úsp
ústav
Takže kdo by chtěl do školy dřív, tak může ,ikdyž samotné dítě neche, to chtějí rodiče. A děti které by šly do školy o jeden dva čt
později by měly jiné školní osnovy a méně ročníků oné základní školy.
skolstvi: Je zajímaé, že se tam učí řemeslům již dwfakto na druhém stupni základní školy, né že bych v tom viděl nějaký problém.
Ten problém tam neí.
Já bych rozdělil věk dítěte na pod deset let a nad deset let
kdy ve věku pod deset let nemá cenu dítě nic moc učit protože má ještě děský rozum, a potom nad deset let kdy sice neí dospělý člověk ale můžem říci že už má dospělý rozum,
a pokud jeto dement tak zůstane dementem celý život.
Tedy defakto v našem vzdělávání to podvídá předělu mezi prvím a druhým stupněm základní školy
čímž dává smysl že se naše škola dělá na první a druhý stupen:
ale na druhém stupně, nad deset le,t mají děti již dospělý rozum, což nechci aby to bylo špatně pochopeno, ale ano mají,
takže se mohou učit nejenom slžitějším předmětům, které na druhém stupni základní školy jsou, ale mohou se učit klidně rovnou čemeslům a nepotřebují trávit šas všeobecným druhým stupněm základní školy.
Vyvstává _
zde samozřejmě oázka, zda je nutn, aby každý šlověk měl všeobecné vzdělání,
jakéhoho rozsahu, za jakým účeelm, a zda by všeobecné vzdlěání mělo být první apak teprve studium pro profesy nebo naopak.
To není jansé. To že to máme nějak nastaveno, neznamená, žeje to jediné správné šeřeí-
:¨Co se týče prvního stupně základní školy u nás,
to je také všeobecné vzdlávání, ale vlastně není, mohl bych _
jej nazvat žádné vzdělávání, protože pod deset let mají děti dětský rozum, tak jaké pak vzdělávání.
První stupen základní školy je tak vlastně k ničemu a ejto zaopatřovací úspěv
což má smysl že se děti naučí číst a psát ale jinak je to jen zaopatřovací úsěav
a děti něco dělají jen aby něco dělaly
hučí mi počítač nějaký javascripty se zblíznili ach jo
skolstvi: Více pedagogických pracovníků ve třídě má nsad jen ten smysl, že se navzájem hlídali ti pedagogiští pracovníci. Z hlediska výuky platí, že nemohou mluvit oba naráz, to by nešlo, když mluví dva naráz tak nerozumíte ani jednomu.