Kanál byl stavěn firmou

 Kanadskými žertíky okořeněné vzpomínky na skvělá studentská léta nikdy nezmizí z paměti a stále se mi vrací. Rozhodně nezapomenu, jak jsme koupily ošklivé lodičky pro spolužačku Renátu. Žertík vznikl docela nevinně a nečekaně cestou z výtvarky, kdy jsme se s Jindrou a Věrkou procházely ulicemi města.

  Manželé Hubáčkovi bydleli na konci vesnice v bývalém hostinci, kterému se říkalo "Spálená hospoda". Vytvořit ze zchátralého objektu krásný a útulný domov je stálo nemálo úsilí a především spoustu financí. Velkou pýchou paní Věry byla zahrada v anglickém stylu se spoustou různobarevných růží.I když bydleli na samotě, nezamykali a to ani na noc. Tahle neopatrnost se

 Moje maminka má na krku devadesátku a takový věk přináší své neduhy. Nedávno někdo zvonil u dveří bytu v paneláku. S ohledem na vlastní bezpečnost otevřela a zajištěna řetízkem  pootevřela. Za dveřmi uviděla muže a povídá:" Milane, to jsi ty?" A v domnění, že je to zetˇ otevřela dveře dokořán. V hlavě se jí honila myšlenka, že mu dá rovnou k narozeninám přáníčko s penězi. " Pojdˇdál, proč stojíš před dveřmi? " Otočila se na muže, který ji dpověděl:  " Paní, ale já jdu jen na odečet vody...."

 ... aneb babička Máňa opět v akci

Jednoho dne se vraceli moji známí domů... z práce. Už při vstupu do chodby panelového domu zbystřili, neboť je do nosu uhodil nezvyklý zápach. "Fuj",řekla paní Hermanová svému manželovi. "No to snad není pravda, to